Vše o mně aneb můj knihomolský životopis

Tohle bude jiný článek než obvykle publikuju. A tím jiný mám na mysli úplně jiný. Tento článek bude totiž o mně.

Předpokládám, že mě znáte z Instagramu. Zveřejňuji tam fotky knih, ale nikdy jsem tam nezveřejnila svoji fotku, takže ani nevíte, jak vlastně vypadám. Pokud vydržíte číst do konce, i toto tajemství vám bude odtajněno.

Protože pořádně nevím, jak začít, začnu tedy od úplného začátku. Narodila jsem se 15.9.2003. Letos mi bude čtrnáct let, možná se vám to zdá málo, ale já jsem jeden z těch lidí, kteří jsou dospělí od narození. A věřte mi, že knihy jsou můj život. Možná jsem mladší než vy, ale to neznamená, že mám knihy méně ráda. Narodila jsem se v roce kozy (tato pojmenování pocházejí z Číny - například rok kozy, rok koně, rok draka...). Číňani v tomto roce nechtějí mít děti, prý rok kozy přináší smůlu. Mi zatím (klepy klep) žádnou smůlu nepřinesl, ale v tělocviku jsem opravdu koza. Sporty holt nejsou moje silná stránka, ale to už jsem odbočila.

Když jsem ještě neuměla číst, máma mi každý večer něco četla, takže za lásku ke knihám částečně vděčím jí.

Asi první série, kterou jsem přečetla celou sama, byl Harry Potter. Mohlo mi být asi devět let. Už před tím jsem přečetla hodně knih sama, ale Harry byl určitý milník. Před ním jsem přečetla například tři díly Aniček od Ivany Peroutkové, která mimochodem bude na letošním Humbooku.

Dalším milníkem byla kniha Můj život u sousedů (moje recenze). Bylo mi deset nebo jedenáct. Tahle kniha mě tak pohltila, že jsem si prakticky přestala půjčovat knihy z knihovny a místo toho jsem je začala ve velkém kupovat. Pokud jste tuto skvělou knížku, kterou jsem potom četla ještě třikrát, doposud nečetli, určitě neváhejte a přečtěte si ji.

Tímto jsem se dostala k další věci, kterou vám chci povědět: Knížky čtu jenom jednou. Jediná vyjímka byl právě Můj život u sousedů a Deník malého poseroutky. Nestíhám číst jednu knihu víckrát, protože v TBR frontě mám dalších pět nepřečtených.

Další přiznání: Zásadně nečtu e-knihy. Jsem zastánce toho, že papírová kniha se nedá ničím nahradit, protože e-book není nikdy tak voňavý, není tak příjemný na omak a pod prsty vám nešustí stránky.

Přiznání číslo tři: Neposlouchám audioknihy. Asi ze stejných důvodů jako e-knihy.

Poslední přiznání (za které mě ukamenujete): Nejsem milovnice Sarah J. Maas. Na můj vkus jsou její knihy moc táhlé. Je to mistryně skvělých konců, ale já potřebuju i rychlejší začátek a vůbec celou knihu, abych se začetla.

V knihovničce mám aktuálně 66 YA knih. A já knížky kupuju často, tak se jejich řady o několik navýší.

Jelikož mi nejde streamovat, přichází čas na vaše otázky (za které vám děkuju):
Jaké je moje oblíbené nakladatelství?
Miluju CooBoo. Kubulínské knihy jsou úplně boží, líbily se mi doposud všechny, snad kromě Křišťálového meče. Poslední dobou mám ráda Yoli, Host a Egmont.

Jaká je moje oblíbená autorka?
Miluju Měsíční kroniky (recenze na Cinder), takže určitě Marissa Meyer. Ale také miluju Selekci od Kiery Cass a všechny knížky od Jenny Han a Jandy Nelson. Pokud jste knížku od některé z těchto autorek nečetli, vřele doporučuji.

Mám nějakého domácího mazlíčka?
Ano. Mám kočku Akinu a psa Brownieho. Brownie je sedmiměsíční štěně leonbergera, už teď váží přes padesát kilo, takže pořádný macek. S Browniem soutěžím na výstavách a v junior handlingu, protože je to čistokrevný pes. Je to moje obrovská láska a kromě knih další žrout času. Tady vám odtajním i to, jak vypadám já.

 

Jaká barva se mi líbí?
Jsem holka, ale miluju modrou. To je určitě moje nejoblíbenější barva. Mám samozřejmě ráda i bílou a černou, protože je to bílá a černá. A růžová nebo žlutá určitě nejsou k zahození, ale modrá je modrá.

Kam bych se chtěla podívat?
Učím se francouzsky, což jste asi poznali z mé přezdívky Cristine (francouzsky Kristýna), tak bych hrozně chtěla do Paříže. Ale ze všeho nejvíc bych chtěla do New Yorku. Abyste rozuměli, miluju sitcom Přátelé, to je to první, co mě napadne, když se řekne New York. Přátelé mě naučili zbožňovat New York, hrozně bych tam chtěla. Alespoň jednou v životě.

Kde nejradši kupuju knížky?
Na internetu, protože je to levnější. Nebudu vám lhát, knihy jsou nákladný koníček, tak někde ušetřit musím. Nejčastěji objednávám z Albatrosu a Knihcentra. To mám odzkoušené, knihy vždy dorazí brzy a nepoškozené.

Jaké žánry čtu nejraději?
Samozřejmě young adult, ale to je široký pojem. Mám ráda fantasy, oddechové romány a historické knihy (jako například V šedých tónech).

To je ode mně asi vše. Pokud vás zajímá něco dalšího, ozvěte se tady v komentářích nebo mi napište zprávu na @cristi_book_style.
Tohle není myšleno tak, že mi jde tak moc o sebe, až o tom píšu na blog. Je to proto, že mě zajímá hodně věcí o ostatních blogerech, tak mě napadlo, že vás možná zajímá něco o mně. Když jsem napsala na Instagram, že tohle budu publikovat a ať mi píšete otázky, hned mě tři lidé přestali sledovat. Opravdu to berte tak, že je to místo streamu a víte, kdo přidává na Instagram ty fotky a na blog recenze.
Cristine neboli Kristýna Sosíková