Estelle Maskame: „Když něco chci, tak to prostě získám.“
Vítejte u rozhovoru s Estelle Maskame, mladou autorkou trilogie Dimily! Rozhovor neosahuje žádné spoilery, takže nevadí, pokud jste od ní zatím nic nečetli.
Dimily jste napsala hodně mladá, myslíte, že to mělo vliv na charakter postav?
Určitě mi to moc pomohlo. Já jsem vlastně byla teenager a psala jsem o teenagerech a to je velký rozdíl oproti většině autorů žánru young adult, protože jsou oni sami dospělí a teenagery byli už velice dávno. Takže já jsem měla určitě velkou výhodu proti nim, protože jsem přesně věděla, čím člověk v tom věku prochází, co cítí, nad čím přemýšlí, takže to rozhodně pomohlo.
V čem se Eden podobáte a v čem se naopak lišíte?
Určitě jsem jí v mnoha ohledech hodně podobná, hlavně je hodně cílevědomá, když si něco přeje, když něco chce, tak to dostane. A já to mám stejně. Ona třeba testuje, kde má Tyler svoje hranice, opravdu chce vědět jak na tom je a chce to všechno zjistit a taková já jsem taky, když něco chci, tak to prostě získám. Taky je taková nejistá, že ano? Já už možná ne, ale když jsem byla mladší, byla jsem velice nejistý člověk. A určitě jsou taky rozdíly; mě třeba teďka hrozně zajímá móda.
Inspiroval Vás nějaký kluk při psaní postavy Tylera?
To bych si přála, aby nějaký takový existoval, ale je to úplně fiktivní postava, bohužel nikoho takového neznám a je to jenom taková směsice věcí, o kterých si myslím, že jsou přitažlivé a ty jsem všechny naházela do té postavy.
Udělalo na mě velký dojem, jak jste zasadila do příběhu problém se závislostmi. Myslíte, že je to teď velký problém mezi mladými lidmi?
Já si myslím, že je důležité do knih zahrnovat věci, se kterými se náctiletí lidé potýkají. Myslím si, že teenageři mají velice často problém se závislostmi na různých věcech, například na drogách. Říkala jsem si, že když je něco velký problém, je důležité to do knížky zahrnout a tím pádem jsem to takhle napsala a lidi se můžou lépe ztotožnit s těmi postavami.
Pomohlo Vám něco, když jste o tom psala? Předpokládám, že vlastní zkušenost asi ne.
Ne, rozhodně to nebyla osobní zkušenost, to máte naprostou pravdu, ale snažila jsem se vžít do té postavy, představit si, jaké by to bylo být v její kůži, jak bych se asi cítila, co bych dělala, protože nemám žádnou takovou zkušenost s tím, čím procházejí ty postavy. A když jsem se snažila to zkoumat, nenašla jsem moc osobních upřímných výpovědí. Takže je to hlavně moje představa o tom, jaké by to bylo.
Když jste knihu psala, představovala jste si stavy jako nějaké herce? Případně kteří by se Vám líbili (hypoteticky) ve filmové adaptaci?
Od začátku pro mě Eden byla Selena Gomez a Tyler Drew Roy, což je Jesse z Hannah Montana a tak si ho představuju úplně od začátku.
Do jakých zemí jste díky knihám vycestovala?
Byla jsem na spoustě míst. Podívala jsem se dokonce do zemí, do kterých bych se jinak nepodívala. Úplně první zahraniční návštěva byla do Finska, kam bych nikdy neměla šanci se podívat, kdybych nenapsala ty knížky. Objela jsem vlastně celou Evropu a jsem za to nesmírně vděčná, že můžu takhle cestovat a mám také neustále nové zážitky z těch cizích zemí, takže ano, vycestovala jsem do mnoha zemí.
Máte sourozence? Vycházela jste z vlastní zkušenosti při psaní o sourozeneckých vztazích?
Zase se to nezakládá úplně na osobních zkušenostech, protože já mám starší sestru, takže rozhodně ne žádní bratři. (smích) Je tam zápletka ohledně Tylera a jeho bratrů a to jsem si musela představit, není to z mé zkušenosti.
Přála byste si tak velkou rodinu, jako má Eden?
Pro mě je to úplně v pohodě, jo? Možná by bylo fajn mít taky mladšího sourozence, abych byla ten prostřední sourozenec a měla jak mladšího, tak staršího sourozence a věděla bych, jaké je to být v pozici větší starší sestry. Ale vyhovuje mi to i tak jak to je, mou sestru mám velmi ráda a vycházíme spolu krásně.
Co Vaše sestra říkala na Vaše knihy?
No, většinu jich četla, což je u ní veliký úspěch, protože ona není úplně knihomolka, není to rychločtenářka, ale když přijde na moje knihy, tak ty si vážně přečte a líbí se jí, což oceňuji a jsem jí za to vděčná.
Které místo ve Skotsku je podle Vás úplně nejkrásnější?
Rozhodně Edinburgh, ono je to sice hlavní město Skotska, takže ho většina lidí zná, ale je to tam hrozně krásné, zejména pohled na edinburghský hrad, který je na kopci a okolo Vánoc je opravdu okouzlující. Takže pokud budete mít někdy čas nebo šanci navštívit Skotsko, Edinburgh je určitě to místo.
Tohle bude ode mě všechno a moc Vám děkuji za rozhovor, který jste mi poskytla.
Velké díky patří samozřejmě i Humbooku za tuto unikátní příležitost. Především děkuju Vendy za servis během rozhovorů a slečně překladatelce za překládání (bohužel jsem si nepoznačila její jméno).
Dimily jste napsala hodně mladá, myslíte, že to mělo vliv na charakter postav?
Určitě mi to moc pomohlo. Já jsem vlastně byla teenager a psala jsem o teenagerech a to je velký rozdíl oproti většině autorů žánru young adult, protože jsou oni sami dospělí a teenagery byli už velice dávno. Takže já jsem měla určitě velkou výhodu proti nim, protože jsem přesně věděla, čím člověk v tom věku prochází, co cítí, nad čím přemýšlí, takže to rozhodně pomohlo.
V čem se Eden podobáte a v čem se naopak lišíte?
Určitě jsem jí v mnoha ohledech hodně podobná, hlavně je hodně cílevědomá, když si něco přeje, když něco chce, tak to dostane. A já to mám stejně. Ona třeba testuje, kde má Tyler svoje hranice, opravdu chce vědět jak na tom je a chce to všechno zjistit a taková já jsem taky, když něco chci, tak to prostě získám. Taky je taková nejistá, že ano? Já už možná ne, ale když jsem byla mladší, byla jsem velice nejistý člověk. A určitě jsou taky rozdíly; mě třeba teďka hrozně zajímá móda.
Inspiroval Vás nějaký kluk při psaní postavy Tylera?
To bych si přála, aby nějaký takový existoval, ale je to úplně fiktivní postava, bohužel nikoho takového neznám a je to jenom taková směsice věcí, o kterých si myslím, že jsou přitažlivé a ty jsem všechny naházela do té postavy.
Udělalo na mě velký dojem, jak jste zasadila do příběhu problém se závislostmi. Myslíte, že je to teď velký problém mezi mladými lidmi?
Já si myslím, že je důležité do knih zahrnovat věci, se kterými se náctiletí lidé potýkají. Myslím si, že teenageři mají velice často problém se závislostmi na různých věcech, například na drogách. Říkala jsem si, že když je něco velký problém, je důležité to do knížky zahrnout a tím pádem jsem to takhle napsala a lidi se můžou lépe ztotožnit s těmi postavami.
Pomohlo Vám něco, když jste o tom psala? Předpokládám, že vlastní zkušenost asi ne.
Ne, rozhodně to nebyla osobní zkušenost, to máte naprostou pravdu, ale snažila jsem se vžít do té postavy, představit si, jaké by to bylo být v její kůži, jak bych se asi cítila, co bych dělala, protože nemám žádnou takovou zkušenost s tím, čím procházejí ty postavy. A když jsem se snažila to zkoumat, nenašla jsem moc osobních upřímných výpovědí. Takže je to hlavně moje představa o tom, jaké by to bylo.
Když jste knihu psala, představovala jste si stavy jako nějaké herce? Případně kteří by se Vám líbili (hypoteticky) ve filmové adaptaci?
Od začátku pro mě Eden byla Selena Gomez a Tyler Drew Roy, což je Jesse z Hannah Montana a tak si ho představuju úplně od začátku.
Do jakých zemí jste díky knihám vycestovala?
Byla jsem na spoustě míst. Podívala jsem se dokonce do zemí, do kterých bych se jinak nepodívala. Úplně první zahraniční návštěva byla do Finska, kam bych nikdy neměla šanci se podívat, kdybych nenapsala ty knížky. Objela jsem vlastně celou Evropu a jsem za to nesmírně vděčná, že můžu takhle cestovat a mám také neustále nové zážitky z těch cizích zemí, takže ano, vycestovala jsem do mnoha zemí.
Máte sourozence? Vycházela jste z vlastní zkušenosti při psaní o sourozeneckých vztazích?
Zase se to nezakládá úplně na osobních zkušenostech, protože já mám starší sestru, takže rozhodně ne žádní bratři. (smích) Je tam zápletka ohledně Tylera a jeho bratrů a to jsem si musela představit, není to z mé zkušenosti.
Přála byste si tak velkou rodinu, jako má Eden?
Pro mě je to úplně v pohodě, jo? Možná by bylo fajn mít taky mladšího sourozence, abych byla ten prostřední sourozenec a měla jak mladšího, tak staršího sourozence a věděla bych, jaké je to být v pozici větší starší sestry. Ale vyhovuje mi to i tak jak to je, mou sestru mám velmi ráda a vycházíme spolu krásně.
Co Vaše sestra říkala na Vaše knihy?
No, většinu jich četla, což je u ní veliký úspěch, protože ona není úplně knihomolka, není to rychločtenářka, ale když přijde na moje knihy, tak ty si vážně přečte a líbí se jí, což oceňuji a jsem jí za to vděčná.
Které místo ve Skotsku je podle Vás úplně nejkrásnější?
Rozhodně Edinburgh, ono je to sice hlavní město Skotska, takže ho většina lidí zná, ale je to tam hrozně krásné, zejména pohled na edinburghský hrad, který je na kopci a okolo Vánoc je opravdu okouzlující. Takže pokud budete mít někdy čas nebo šanci navštívit Skotsko, Edinburgh je určitě to místo.
Tohle bude ode mě všechno a moc Vám děkuji za rozhovor, který jste mi poskytla.
Velké díky patří samozřejmě i Humbooku za tuto unikátní příležitost. Především děkuju Vendy za servis během rozhovorů a slečně překladatelce za překládání (bohužel jsem si nepoznačila její jméno).
Komentáře
Okomentovat