Recenze: Naslouchač


Autor: Petra Stehlíková
Nakladatelství: Host, 2016
GR: 4,63*/5*
DK: 94 %
Počet stran: 374
Série: Naslouchač #1

Vítejte v budoucnosti po Velké válce, po které je svět rozdělen na dvě části - na tu obyvatelnou a na tu zamořenou jedovatými plyny. Před plyny chrání lidi štít čerpající energii z nerostu zvaného sklenit. Poblíž štítu žijí sklenaři, zotročený národ, který jako jediný umí se sklenitem pracovat. Jednou z nich je také Ilan, jež od narození žije v jednom z ghett a vydává se za chlapce, jen aby ji neodvedli od rodiny. Ilan byla obdařena velmi výjimečným darem - umí naslouchat sklenitu. Jelikož jsou její schopnosti vážně unikátní, vybere si ji sám kapitán pětadvacítky, skupiny těch nejlepších bojovníků celé říše, aby je doprovázela a zdokonalovala se. Zvládne Ilan udržet své tajemství a podřídit se muži z nížin, jednomu z těch, kteří zotročili její lid?

„Život se skládá ze vzpomínek. Z dobrých i ze špatných. Ty dobré si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají samy.
 Od začátku mě fascinoval velmi propracovaný svět. Na jedné straně byla sklenářská města připomínající středověk a na druhé nížiny, které se mnohem víc podobaly dnešnímu světu. Tohle mě donutilo se zamýšlet nad tím, zda jsme jim podobní i povahou a dokázali bychom se k někomu takhle chovat jen kvůli výhodám, jež životu nabízí sklenit.
Drsný život sklenařů v ghettu Petra Stehlíková popsala velice podrobně a reálně, možná by se to dalo přirovnat k podmínkám v pracovních táborech, zkrátka mi při čtení běhal mráz po zádech a měla jsem pocit strašné bezmoci, že jim nemůžu nijak pomoct, i když se vlastně jedná o fikci.
Autorka by si zasloužila metál za hlavní hrdinku, která byla opravdu originální a vlastně o dost mladší, než jsem zvyklá, protože jí bylo pouhých třináct let. Vyzdvihla bych její autentičnost a pocity opovržení, které prožívala často. Ilan se mi jevila jako velmi odvážná dívka, ale zůstalo to v takové uvěřitelné rovině, kde si nehraje na žádnou superhrdinku, kterou nikdo a nic nevykolejí.
Cca první třetina knihy pojednávala o Ilanině minulosti a o všem, co tomu hlavnímu ději předcházelo. Uznávám, že by to někomu mohlo připadat jako zbytečné stránky navíc, ale mi to vyhovovalo, protože jsem měla možnost hlavní hrdinku líp poznat a všechno nějak pochopit.
Na hlavní dějové lince se mi nejvíc líbil vývoj vztahu Ilan s pětadvacítkou. Zbytek vám tu nechci vyzrazovat, abych vás neochudila o mnohá překvapení. Petra Stehlíková do příběhu zasazovala i věci z našeho reálného světa, jako například Ďatlovovu expedici. Myslím si, že právě Naslouchač vás možná donutí se o tuto záhadu zajímat, protože v tomhle případě autorka pracovala se známými fakty a sedí všechno včetně názvu hory, kmene... Přišlo mi až neskutečné, jak něco takového mohlo do příběhu tak dokonale zapadnout a dávat smysl, opravdu klobouk dolů. Z tohoto důvodu se moc těším na pokračování s názvem Faja a jsem moc zvědavá, co vymyslí autorka tam. Myslím, že moje hodnocení je teď docela předvídatelné.

+ svět, hlavní hrdinka, autentický a emotivní příběh, zasazení reálných věcí do děje
- (žádná)
☆☆☆☆☆
Za poskytnutí Naslouchače k recenzi moc děkuju nakladatelství Host, vy si knihu určitě pořiďte taky, třeba zde!

Komentáře

Oblíbené příspěvky