RC: Píseň zimy

Název v originále: Wintersong

Autor: S. Jae-Jones

Nakladatelství: CooBoo, 2017

GR: 3,61*/5*

DK: 70 %

Série: Píseň zimy

Počet stran: 391

Anotace:

Převyprávění tajemné pohádky o Králi duchů, podzemní říši a velké lásce.
Liesl celé své dětství poslouchala tajemné příběhy o Králi duchů, který vládne podzemí, a věřila jim. Poté ale vyrostla a musela se vzdát svých snů. Avšak když zmizí její sestra, jen ona ví, že ji odnesli skřeti, a vydává se do podzemí, aby ji zachránila. Král jí sestru vydá jen pod jistou podmínkou – Liesl se pro ni musí obětovat. Bez smrti se svět znovu nezrodí, zimu nevystřídá jaro, a tak dívka nabídne králi svou ruku. V podzemí ale pomalu umírá. Obětuje svou lásku, anebo nastane konec světa?

Hodnocení:

Pokud nejste na mém blogu prvně, tak určitě víte, že miluju retellingy. Na tento jsem se moc těšila, dost tomu napomohl taky fakt, že obálka byla hodně vyvedená! Kniha u nás sklidila dost rozporuplné ohlasy, tak jsem se trochu bála, jestli budu patřit k těm, kteří knihu milují nebo k těm, co ji nesnáší. 

Od první strany byla kniha velmi čtivá, doslova Vám stránky mizely pod rukama! Zaujal mne ten svět z oné německé pohádky, kterou jsem doposud vůbec neznala. Zkrátka a dobře jsem z knihy měla od začátku dobrý pocit. 

Tato kniha se mi zdá originální v mnoha směrech - jednak výběrem pohádky a toho prostředí, druhak hlavní hrdinkou. Liesl má duši hudebnice, ale musí to skrývat, protože jí všichni tvrdí, že nemá talent a nikdy z ní nic nebude. Ještě ke všemu není hezká. Kdyby se tyto dva faktory sešly u dívky ve 21. století, určitě by trpěla depresemi. Liesl je však navzdory tomu všemu velmi silná, empatická a milující. Rozhodně mi jako hlavní postava dokonale sedla. 

Ač se to na první pohled nemusí zdát, kniha pojednává o vážných tématech, jako sebeobětování, sebezapření, nízké sebevědomí nebo hledání štěstí. Moc se mi taky líbila láska, která se v knize rozvíjela.

Skvělé bylo propojení příběhu s hudbou, to vážně oceňuji!

Velmi zajímavé pro mě bylo postupné poodhalování skutečné osobnosti Krále duchů, jenž se mohl na první pohled jevit jako typický záporák.

Střed knihy se mi sice trochu táhl, ale stejné pocity v knize měla i Liesl, tak to možná byl záměr autorky. 

Konec mi vyrazil dech, protože to jsem rozhodně nečekala a dokonce jsem si pobrečela.

Autorka se s pohádkou skvěle popasovala a pochopila jsem to, aniž bych musela znát její původní verzi. Místy jsem měla pocit, že jsem v Podzemní říši spolu s Liesl a společně objevujeme skřetí svět. Pokud máte rádi retellingy, tenhle by rozhodně neměl uniknout Vaší pozornosti!

☆☆☆☆☆