Recenze: Z kouře a kamene

Mám poličku těch nejlepších knih, co jsem četla. OK, tak nemám, vlastně knihy cpu kamkoliv se dá, protože mám knihovničku už nějaký pátek přeplněnou k prasknutí, ale kdybych měla, Z kouře a kamene by na ní měla své čestné místo. Smutné je, že kdybych vám ukázala ty nejlepší knihy, okamžitě byste poznali například Dvůr trnů a růží, ale tahle pecka by vám zhola nic neříkala. Tak to teď pojďme změnit!

Autor: Alžběta Bílková

Nakladatelství: Fragment, 2018

GR: 4/5*

DK: 87 %

Počet stran: 336 

Morigan – nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře jí v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik jí zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města. Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?

Ve svém debutu představuje vítězka Hvězdy inkoustu čtenářům zcela nové a originální prostředí s názvem Šerosvět. Autorka neztrácí čas a kniha začíná vraždou obestřenou spoustou tajemství. Od samého začátku jsem byla napnutá a nemohla jsem přestat číst! Ve knize se střídá mnoho pohledů různých postav s rozdílným postavením v šerosvětské společnosti, takže mi to pomohlo se ve světě lépe zorientovat. Akorát mi trochu vadilo klišé typické pro YA fantasy - absolutně průměrná holka má spasit neobyčejný fantastický svět. Carys mi byla sama o sobě moc sympatická, nehrála si na něco, čím nebyla a uvažovala, než něco udělala. V knize je více hlavních postav, které mají mezi sebou nějaké vztahy a nevyřešené záležitosti z minulosti, o kterých se v průběhu dozvídáme víc. Toto odhalování minulosti mi přišlo velice zajímavé a knize to dodalo na tajemné atmosféře. 

Styl psaní Alžběty Bílkové mi sedl, knížka neobsahovala zbytečné popisy a byla to příjemná změna oproti překladové literatuře, která často není tak bohatá na výběr slov. Protože čtu většinou po chvilkách, tak jsem měla problém s délkou kapitol, jedna byla dlouhá snad 40 stran. Jsem ten typ člověka, co za žádnou cenu nepřestane číst uprostřed kapitoly. 

Závěrečný zvrat mě opravdu překvapil, zrovna jsem seděla ve vlaku a měla jsem akutní potřebu to s někým zkonzultovat. Nevím, jestli jsou v plánu nějaké další díly, ale v tomhle případě bych se nezlobila, kdyby se z knihy vyklubala duologie nebo trilogie. Konec nebyl vyloženě otevřený, takže v pohodě stand alone, ale pořád si tam autorka nechala nějaký prostor pro možné pokračování.
Na závěr je tu věc, ne úplně výtka - knihu napsala Češka, vydalo ji české nakladatelství, tak proč jména nejsou česká? 

+ postavy, svět, atmosféra, závěr, styl psaní

-  klišé, dlouhé kapitoly

☆☆☆☆☆

Za knihu k recenzi děkuji Albatrosmedia, můžete si ji zakoupit zde!